Červeň

ČERVĚŇ MÁKU

MÁK VLČÍ, ČERVEŇ VRČÍ,

DO DALEKA ŽHNE A SÁLÁ,

KŘEHKÉ LÍSTKY ROSA SMOČÍ,

SLUNCE JISKŘÍ, VÁNEK MÁVÁ

ZEM JAK TEPLÉ VŘÍDLO DECHU,

TETELÍ SE HORKÁ ZPRÁVA,

SÉMĚ DO DALŠÍHO KROKU

CHOVÁ PEVNĚ SUCHÁ SCHRÁNA

Rezonance

V JEDNOM RYTMU

TÓN SI S TÓNEM POHRÁVÁ,

SVÁDÍ, LÁKÁ, VYHRÁVÁ,

TĚLO JAKO POHÁR MEŠNÍ

ODHAZUJE SMUTKY DNEŠNÍ

UŽ ROZPROSTŘEL SVÉ ÚDOLÍ,

ČÍM JEN, ČÍM HO NAPLNÍ?

S PRVNÍ KAPKOU OCHUTNÁVÁ

A DÁL JEMNĚ ROZEHRÁVÁ

RYTMUS V TĚLE, TĚLO RYTMEM

PROSTOUPÍ SE NENASYTNĚ

ROZVLNÍ SE DO ŠIROKA

V NEKONEČNU ŽIVOT TOKÁ

TANEC SLOV

SLOVA V LÁSCE, SLOVA V MÍRU

PLYNOU HRDLEM, MAJÍ SÍLU,

DOTEKEM SVÝM JEMNÝM SBLÍŽÍ,

ROZEHRAJÍ PÍSEŇ PÍSNÍ

KROKY VSTŘÍCNÉ NÁRUČ SPOJÍ

TĚLO JEDNO, TĚLO DVOJÍ

RYTMEM LEHCE SRDCE PLUJE

VE VLNÁCH ÚSMĚV POLETUJE

Neživí nemrtví

ZÁKEŘNÍK

ZA KŘOVÍČKEM, ZA KŘOVÍM

STOJÍ SMĚLEC OD NOVIN

BÁZLIVĚ SVÉ ČELO VRAŠTÍ,

NEMILÉ, KDYŽ JEHO PRAŠTÍ

SLÍDÍ CIZÍ SVĚTA ZPRÁVU

OPODÁL SE KRČÍ V HÁVU

SKRYT OD KOLOBĚHU ŽIVOTA

VYCMRDLÝ JAK HOLOTA

PASE PO SENZACI CHTIVÉ,

PŘIBARVÍ, CO NENÍ ŽIVÉ

VŠEM TO NANDÁ, VYTŘE ZRAK.

JE TO ALE KABRŇÁK?

NEMRTVÝ

BEZ MOCI, BEZ ŽIVOTA

BLOUMÁ UPÍR, MRÁKOTA

TAJEMNÉ ON LÍČÍ PASTI

VE VÁŠNI SLÍBÍ NEŽNÉ SLASTI

TOUHA SE VZDUJE V DÍVENCE SLIČNÉ,

OTVÍRÁ SRDCE SVÉ BEZELSTNĚ MILÉ,

ŠÍJE  BĚLOSTNĚ MIHOTÁ ZÁŘÍ,

NEMRTVÝ DYCHTIVĚ PO DUŠI BAŽÍ

SAJE PRUDCE, SAJE HBITĚ

MĚLO ŠANCI TO NEZNALÉ DÍTĚ?

TEĎ BLOUDÍ VĚKY VE SNU O PRAMENI,

VYPRAHLÉ BEZ DUŠE, NEDOZNÁ ZMĚNY