Soukolí

CENTR

ULEVIT ČI PRAVDOU BÝÍT ?

LEVÁ PRAVÁ,

CO SE ŽÁDÁ?

VYCENTRUJ A MAZEJ!

ZLATÝM STŘEDEM

JAKO S MEDEM

POCHODEM CHOD A NIKDY VZAD

SOUKOLÍ

SOUSTŘEĎ KRUHY

V ZUBY DÍRY

OTOČENÉ

KLAPEM KLAP

SOUKOLÍ TU

MĚŘÍ SÍLY

JEDNÍM SBOREM

ÚDER TAH

POKROK

KROK SUN KROK,

JDE POKROK,

TANČÍ SVĚTEM,

TOČÍ TĚLEM,

KOUŠE OCAS NAPLNĚNÝ

NEÚPROSNÝM ČASEM ZMĚNY

Země ze mě

ŽIVORODÁ

NOHAMA BRÁZDÍ ZEMSKOU HROUDU,

ŠIROKÁ PÁNEV STAVÍ FORMU,

JABLKEM PLODNOSTI OBTĚŽKÁNA,

VYKROČÍ SMĚLE DO NEZNÁMA.

ŽEZLEM ZLATÝM OCHRAŇUJE,

KRAJINY ŽIVOTA OPANUJE.

ŽIVINY VYDÁ, MLÉKEM HOSTÍ.

NAPIJ SE KAŽDÝ DO SYTOSTI!

HLADOVCI NEVĚŘÍ, DRANCUJÍ DÁL,

AŽ TĚLO JEJÍ JEN CÁR A CÁR,

OHNĚM ZANÍCENO, SLZOU CHLADÍ,

NEZMĚRNOU BOLEST V LÁSKU TAVÍ.

HLUBOKÝ ZÁKLAD VZNOSNĚ OPÍRÁ,

KDE NEBESKÁ KLENBA JEMNĚ NAZÍRÁ.

NEVDĚČNÉ DÍTKO ZAS PŘIKLÁDÁ K SOBĚ,

BY V SOUCITU BEZMEZNÉM VYNAŠLO DAR.

OSIŘELÉ KOŘENY

SPLEŤ KOŘENŮ ZEMÍ BLOUDÍ,
TĚKÁ, BÍDNĚ CHURAVÍ,
OSTRÝ ŘEZ JIM UTNUL CESTU,
TMY SE NIKDY NEZBAVÍ.

NEPROCITNOU S PRVNÍM TEPLEM,
MIZÍ MÍZA, HLADOVÍ,
ZIMNÍ SEN SE LÉTU VZEPŘEL,
KMEN TU LEŽÍ V POVZDÁLÍ.

NEŠEVELÍ LISTŮ VÁNEK,
ZOUFÁ PTÁČEK ZPĚVAVÝ,
PILINY VŠAK JEŠTĚ ZBYLY,
HROZÍ OTVOR DĚRAVÝ.

Paní z jezera

KOUZLO STVOŘENÍ

KOUZLO STVOŘENÍ!

KDO JEJ ZNÁ?

TAJE HNĚTOU BYTÍ FORMU,

ŠŤÁVA PROUDEM PROTÉKÁ.

NERADNO RUŠIT, NERADNO KLÍT

KDYŽ OSUD RODEM SPŘÁDÁ NIT!

JAKÝM KLÍČEM SEMKNE V JEDNO

BYTOSTI CELÍ A OBJÍMÁ?

VYLADÍ STRUNY, NADÁNO VŠÍM,

VŽDY JEDINEČNOST OTVÍRÁ.

ZNOVA A ZNOVA POSLUŠNĚ VSTÁVÁ

MLHAVOU VZPOMÍNKOU PUTUJE DÁL…

JEZERNÍ HLADINA

POKLIDNÁ HLADINA JEZERNÍ

ZPĚVEM VÁNKU SE ZAVLNÍ

MLASKAVÉ POLIBKY ČASTUJÍ BŘEHY

A HRAVÉ DOTYKY JSOU PLNÉ NĚHY

ZRCADLO NASTAVÍ KAŽDÉ ROČNÍ DOBĚ,

SLUNCI BLÍŽ, MĚSÍCI I SAMA SOBĚ

PLÁŠTĚM MLŽNÝM V BEZPEČÍ SE HALÍ,

ZRAK ZASTŘE TĚM, CO JEJÍ VODY KALÍ

V HLOUBI SVÉ NAVLÉKÁ PERLY DO NITÍ,

PONOŘ SE V MÍRU DO MOUDRÉHO BYTÍ

PANÍ Z JEZERA

TAJEMNÁ DUŠE, DUŠE ODVĚKÁ,

PRAMENÍ, ZABUBLÁ, PŘETÉKÁ,

TESKNÍ PO VZÁJEMNOSTI ŽITÍ

TĚLO SE ZEMI PODDALO VE VÍŘE,

ŽE DOČKÁ ODDANÉHO RYTÍŘE,

CTI PLNÉHO, LÁSKOU ZNĚJÍCÍ

BYLA ZKUTA V DÁVNOSTI

MOCNÁ ZBRAŇ VELKÉ CHRABROSTI

K OCHRANĚ SVATÉHO ŽIVOTA

SNAD SVĚŽÍ VÍTR, SNAD ZADUJE,

NASLOUCHÁ VE TŘPYTU A VÍ, ŽE TU JE,

MEČ K ŠŤASTNÉMU SHLEDÁNÍ PŘIPRAVENÝ …

Veliké noce

VELIKÉ NOCE

ÚPLNÍ SE VELKÁ NOC,
JEJÍ SVĚTLA S DNEM SE SPOJÍ,
BUJÍ V ZEMI ŽIVÁ MOC,
PETRŮV KLÍČ JE V PLNÉ ZBROJI.

VRŽE SKŘÍPOT LOŇSKÝCH MŘÍŽÍ,
PROBRAL GEJZÍR K ŽIVOTU,
KVAČÍ MÍZA MLADOU ČÍŠÍ
V ZELEŇ SVĚŽÍ DO LISTŮ.

MOCNÝ NÁDECH PŘÍMÍ CESTU,
NOVĚ VESNĚ OČI ZÁŘÍ,
OMLADÍ, KDE VRÁSKY VADLY,
VESELÉ PÍSNĚ BUJAŘÍ.

ČAROVNÁ NOC

ČAROVNÁ NOC, ČAROVNÁ NOC,

PROBLESKLA JISKRA, ZAŽEHLA MOC,

ZEMĚ BRÁNY ROZEVÍRÁ,

ŽIVOSTI OHEŇ V OHNĚ ROZLÍNÁ

SPANILÁ ŽIVA VELÍ, RAZÍ,

PRONIKÁ DO VŠECH CEL A TASÍ

MEČ POZEMSKÉ VLÁDY ŽIVOTA,

DNES NEMÁ TU MÍSTO SAMOTA

SVOBODNĚ TĚLO TĚLU DÁ SE,

ÚCTU VZDÁ ČIRÉ LÁSKY KRÁSE,

RADOSTNĚ DUŠE PŘIMYKÁ K DUŠI SVOJI,

ODDEJ SE SVATÉMU OHŇOSTROJI!

Zasnění

SNOVÉ VOLÁNÍ

PŘIJĎ, PŘIJĎ,

PŘIJĎ, MŮJ SNE,

SVOLÁVÁ TOUŽENÍ UŽASLÉ!

OTEVŘI KOMNATY,

POUTNÍKU NOCI,

VZDÁVÁM SE DIVUTVORNÉ MOCI

BEZ KONCE OBČERSTVI

MÉ ZKŘEHLÉ TĚLO,

BY POKLIDEM ROZLEHLÝM ZNĚLO

INSPIRUJ BLOUDÍCÍ,

MÁ MODRÁ VÍLO,

KOMETO VLASATÁ, ZÁŘÍCÍ

PROCITNI!

SLYŠ, SLYŠ, SLYŠ SESTRO MÁ,

UKONČI SVÉ SNĚNÍ!

PROMNI OČI TKLIVÉ,

DNEŠNÍ DEN TĚ ZMĚNÍ!

RŮŽE TRN UŽ CHRÁNIL DLOUHO,

KDYŽ KLETBA MOCNÁ ZAVRHLA TĚ,

JE ČAS, ABY POUPĚ VZKVETLO,

TEMNÁ NOC VŠAK ZCELILA TĚ.

PRINC SE SKLÁNÍ PŘI POLIBKU,

UZNAL MOUDRO ŽIVOTA,

VEDE SI TĚ PŘI SVÉM BOKU,

KORUNOU SI PŘIJATA.

Temné slunce

TEMNÉ SLUNCE

TEMNÉ SLUNCE

ZAKRÝVÁ MOU TVÁŘ,

BEZ ROZPAKŮ V RUCE

OTVÍRÁM SVĚTA SNÁŘ

BY MHLAVÝ OPAR

VYDAL OBRAZŮ VIZE

A Z HLOUBKY VYVĚRÁ,

CO UKRYTO V KNIZE

ŽIVOTA VĚČNÉHO

JÁ UZŘÍM VHLED,

TEN PRAVÝ SKVOST,

SKUTEČNĚJŠÍ NAD VŠECHNY JEST.

PŘECHOD

FILM TVÉHO ŽITÍ

SVÉ FINÁLE METÁ,

SKRZ OKA MŽIK

PÍLÍ STŘELA LÍTÁ

ZATŘES TĚLEM

ROCKNROLLE ŽIVOTA

A ODHOĎ TÍŽI LPĚNÍ,

BEZ OSTYCHU NAHOTA!

NEÚSTUPNÉ ŠATNÁŘCE

ODEVZDEJ SVŮJ TVAR,

ZELENÁ V MÍRU STARTUJE

NOVÉHO PŘECHODU ZDAR!

NEDOKONANÁ

VYŠŠÍ MOCI

PROPLETENÁ

NIŽŠÍ MASOU

UHNĚTENÁ

VÝŠKA NÍŽÍ

TÍŽKA BLÍŽÍ

LÁSKY NADÁNÍ

TVOŘÍ I ZBOŘÍ

SVĚT ZA SVĚTEM

TMOU SE SVĚTLÁ

SRDCE ÚDER

ZA ÚDEREM ČASOZMÍRÁ

Já, ego

JÁ, EGO

EGO JE TO ZVÍŘE LAČNÉ,

KOPAT ZASE ZÍTRA ZAČNE,

PŘESVĚDČUJE, KŘIČÍ DOSTI,

NENAŽRANĚ SBÍRÁ KOSTI

POVYKUJE, NEZNÁ MÍRU,

V HUBĚ KANÁL, V ZADKU DÍRU,

V POTYČKÁCH SE ZOCELUJE,

PAK SE KOHOUT NAPARUJE

SVÁDÍ SLABÉ DO TENAT,

JSEM JEDNIČKA, BEZ DEBAT!

RDOUSIT, ŠKRÁBAT, UMLČET,

KDO DNES PŘÍJDE NA ÚČET?

ZVÍŘE V KLECI BURÁCÍ,

MŘÍŽ SE TÍHOU KYMÁCÍ,

KDYBYS POSTÁL CHVÍLI V KLIDU,

POZNÁŠ LÁSKY SVĚTA SÍLU!

NAJDI KLÍČ A MŘÍŽE CVAKNE,

DUŠE HLADÍ, KŘÍDLA NAPNE,

V DUCHU POZNÁŠ TEN SKOK SKVĚLÝ

VŠEHOMÍREM NAŽDY BDĚLÝ

LAČNÉ EGO

LAČNÍ EGO, LAČNÍ TĚLO,

NEVÍ CO BY JEŠTĚ CHTĚLO,

HROMADÍ SI STRACHU KUPKY,

NECHCE, ABY HLADOVĚLO

SOUŽÍ, SKUČÍ, HLADOVÍ

A TAK SE NIKDY NEDOVÍ

JEHO TOUHY STÁLÝ ZMAR,

PERLU NECTÍ A ZAS ŽADONÍ

S láskou

OKAMŽIK ŠTĚSTÍ

TŘPYTIVÝ KAMÍNEK ROSY

DECH BERE A PLAŠE PROSÍ

POZASTAV NÁJEZDY MYŠLENEK!

TO NEBE I PEKLA SPOJENÍ

ZASTAVÍ ČASU ROJENÍ,

TVOJE SE ZRODILA CHVILKA!

DOHLÉDNI ZA OBZORY ODLESKU

NASTÁVÁ OKAMŽIK ROZBŘESKU,

Z LEHOUNKA VĚČNOST SE MIHLA.

LÁSKA LASKAVÁ

STOJÍ LÁSKA, STOJÍ V KRAJI,

USMĚV V TVÁŘI, V KAŽDÉM TAJI

JEMNĚ VÍTÁ PROSTÁ KRÁSA,

OVEČKA UŽ SVŮJ DÍL SPÁSÁ

OČI JAK DVĚ TŮŇKY ČAPÍ,

ČLOVĚK ČASTO ZRAK SVŮJ KLOPÍ,

TEŽKO JE MU, KDYŽ NEPOZNÁ,

TEŽKO JE MU, ZTRÁTA HROZNÁ

A PŘEC NEURVALEC PRAŠTÍ,

NEMÁ CENU, CO MÁ KAŽDÝ!

NEVĚŘÍ V TEN SVĚTA DIV,

LASKÁ SEVER, LASKÁ JIH

ANAM CARA  

VOLÁM TĚ PŘÍTELI

VOLÁM TĚ Z DUŠE

ČEKÁM TU,

HLADOVÍM

SRDCE MÁM NA RTU

SRDCE JEDNO

A SRDCE DVOJÍ

ZACHVÍVÁ, ZAZVONÍ

AŤ UŽ SE SPOJÍ

V RADOSTI PRŮZRAČNÉ

VYTRYSKNE CIT

DOČKÁN A BEZ KONCE

ZAPLAVÍ KLID

Závist

ZÁVIST

ZAS VIDÍ ZA LIDI,

ZA ROHY, ZA STOHY,

ZAOSTŘUJE, ZÁVIDÍ

VZDYCHY ZA VZDECHY,

NĚKDY TAK SE HODÍ

LÍTÁ NEMOC I BLECHY

VŠUDE CIZÍ VÝHODY,

JÁ MÁM SAMÉ NEHODY,

PRO MĚ SLUNCE NEZÁŘÍ,

ZÁVIST V BLOUDU LÁTEŘÍ

VLASTNÍ POKLAD DOMA V PECI

LADEM LEŽÍ, ZASTAV KECI,

PROMNI OČI ZAKLETÉ,

PAK TVOJE PŠENKA POKVETE!

KLAM A LEŽ

LEŽÍ SI LEŽ NA POBŘEŽÍ,

NEMÁ NOHY, TAK NEBĚŽÍ,

POVÁLÍ SE VE STROUZE,

BĚDA, ČEKÁ VÁS NOUZE!

KLAMY ŠÁLÍ ŠÁTKEM Z MLHY,

TĚSNĚ KRKU STÁHNOU UZLY,

Z TICHA BUĎ A NEPÁTREJ,

JÁ MÁM DNESKA BEZVA REJ!

NENÁVIST

PÁLÍ LED A PÁLÍ OHEŇ,

NENÁVISTNÉ OKO SŽEHNE,

PRODĚRAVÍ BEZ MILOSTI

VŠUDE, KAM VE ZLOSTI ŠLEHNE

V POPEL MĚNÍ ROSTLÁ TĚLA,

PŘED NIČÍM SE NEZASTAVÍ,

NAKONEC TEN ŽÁR, CO MĚLA,

SAMU SEBE NA PRACH SPÁLÍ

Malá mysl

MALOMYSLNOST

MÁLÁ MYSL SLUCH DOPŘÁLA

POŠTÍVAČI HNEDKA ZRÁNA,

NECHALA SE ROZCUPOVAT,

ROZŠLAPAT A ZDRÁSAT.

HVĚZDY NOCI SVOLÁVAJÍ

ZBYTKY MYSLI SBĚRNÉ,

SEBEVÍRA TMELÍ TŘPYTKY

V CHRÁMY PRAVOVĚRNÉ.

PATOLÍZAL

JAZYCH SUCHÝ NA RTU

SLÍZAL MOCNOU PATU.

HRUBÁ BYLA, MÁLO SLIN,

ŠÉFA TĚŽKO OBMĚKČÍM.

KRK ZATUHLÝ OBAVOU,

JAK VDĚČNOST VYZNÁ PŘEDSTAVOU,

ŽE MALOST JEHO BOSE VTLAČÍ

NAD VÝŠKY SMĚLÉ BEZ BODLÁČÍ.

NOUZE

NOUZE DUCHA, NOUZE MYSLI

VYHLADOVÝ VŠECKY SMYSLY,

PRÁZDNEM BŘICHO NENAPLNÍŠ,

MARNÁ SNAHA, PRÁZDNÁ JE SPÍŽ

MALÁ DUŠE V KOUTKU ZÍRÁ,

UDIVENĚ HLAVOU KÝVÁ.

KDE SE TENTO ČLOVĚK VZAL?

BOŽE! DO KOHO´S MĚ DAL?

SNAD AŽ SE JEDNOU UTIŠÍ,

MOUDRÁ SLOVA USLYŠÍ,

V JEHO SRDCI HLÁSEK TENKÝ

ROZEZVUČÍ HYMNUS VEČNÝ

Ledabyle

NEMOHOUCNOST

CHCI, LEČ NEVZTÁHNU RUKU,

RUDNU, POD VÝKONEM PADÁM.

DEJ, CO PŮJDE MI K DUHU,

BEZ ÚČASTI LITOVNÉ STRÁDÁM!

UBOHÝ CHŇAPÁ POMOC SLIBNOU,

OHNI HŘBET, AŤ DOSÁHNU VÝŠEK!

SPĚŠNĚ TRHÁ, NEŽ DOLE SE POHNOU

A KLACKEM MU VYZDRAVÍ HŘÍŠEK.

CHVÁST

JÁ V PRAVO HLÁSÁM,

AČ NA LEVÉ STRANĚ DŘEPÍM,

ŘEČ SLIBNÁ LETEM SE MÍHÁ.

PROČ NEKLÍČÍ V ROZHODNÝ ČIN?

PROČ V NEČINNOSTI ZMÍRÁ?

NAČ JALOVÁ SLOVA

BARVIT KRÁSOU?

BORTÍ SE SKVĚLÝ VĚTY SKLAD,

JAK FASÁDY BEZ ZÁKLADŮ BYTÍ

NA HROMADÁCH ŠROTŮ VAD.

ŘEČNIL

HONÍ KOČÍ DO VÝROČÍ,

JÁSOT BLEDÝ V KŘEČI,

VZPOMÍNKY SE NAPUDRUJÍ,

LICOMĚRNÉ ŘEČI.

VZDYCHY, VZLIKY, CUKRBLIKY

VYTRVALE NUDÍ,

ŘEČNÍL JISTÁ SLOVA VOLÍ,

CO SE K DNEŠKU HODÍ.

LEDABYL

LEDABYL UŽ SE ZPIL,

PŘEDSTAVOU, ŽE VŠE JDE LEHCE,

PÍLI SVOU ODHODIL,

NEMÁ ČAS, PACHTIT SE NECHCE.

UŠTVÁN VLASTNÍ NECHUTÍ,

POZASTAVÍ PRÁCI,

RADŠI SE VYTRATÍ,

MÁ V HLAVĚ SPEKULACI!

MALÁ TO BYLA CHYBIČKA,

NAČ TOLIK TRAPNÝCH ŘEČÍ!

PAK PRAVDA ŤALA POLÍČKA

A LŽI TU V KOUTĚ BREČÍ.

Proklátí

PROKLÁTÍ

MOHUTNÝ ÚDER TĚLO TŘÍŠTÍ,

HLUBOKÁ RÁNA, HLUBOKÁ,

Z BOLESTNÉ KŘEČE ŽIVOT PRÝŠTÍ,

ZASYKLA ÚSTA SEMKNUTÁ

TEMNÝ KLÍN PŘESNĚ ZATNUL

DO SLABÉHO MÍSTA

TU SÍLU MÁ CHLADNÝ KOV

I OSTRÁ SLOVA JISTÁ

RÁZNĚ STRHNI OSTRÝ ŠÍP A USTUP

V ŠERÝ KOUT, BEZPEČNÉ SPOČINUTÍ,

KDE SKRYTÉ DOTYKY NITRA MLADÍ,

TEMNÝMI STEZKAMI SE JITRO CELÍ!

PROSÁKLÝ

PROLÉVÁ ŘEČIŠTĚ BOLESTI

A CHMELU NAHOŘKLÉ STAROSTI

ODEVZDÁ A UKONEJŠÍ,

VŽDYŤ ZÍTŘKY JEŠTĚ NEVČEREJŠÍ!

JEN VEJDI DO MĚ SPIRITE!

AŤ ZVLÁČNÍ TĚLO OPITÉ!

JEN ROZLEHNI SE DO ŠIROKA,

VLAHOU SLASTÍ DEN SE MOTÁ.

POZVANÝ HOST SE ZABYDLUJE,

NEHODLÁ PUSTIT, CO OPANUJE.

PRO CHOUTKY SVÉ ON VYPRÁZDNIL HNÍZDO,

VŮLE SE PŘETRHLA, NEMÁ TU MÍSTO.

TĚLESNÁ SCHRÁNKA, CO ČLOVĚKEM BYLA,

ZKROUCENĚ PADLA, DUŠE SE MIHLA,

NEZNÁMO KAM, DECH ZAPADÁ V RÁMĚ

PŘIMKNUTÉ NAPEVNO K TÉ TEMNÉ PANNĚ.

NENÁVIST

PÁLÍ LED A PÁLÍ OHEŇ,

NENÁVISTNÉ OKO SŽEHNE,

PRODĚRAVÍ BEZ MILOSTI

VŠUDE, KAM VE ZLOSTI ŠLEHNE

V POPEL MĚNÍ ROSTLÁ TĚLA,

PŘED NIČÍM SE NEZASTAVÍ,

NAKONEC TEN ŽÁR, CO MĚLA,

SAMU SEBE NA PRACH SPÁLÍ