Pustina

PUSTINA

PUSTILA PUSTINA ŠARVÁTKY

DOHASLY VÁŠNĚ I HÁDKY

NEPLATÍ TEZE, SVĚT BEZ HRANIC

ZMIZELY STAROSTI, NEZBYLO NIC

VYBLEDLY OHLEDY, NIKDO NEKÁŽE

NIKDO NENASLOUCHÁ, NIKDO NETÁŽE

UMLKLY POUČKY, ZMIZELA PŘÍSLOVÍ

OBJEKT NEVYTVOŘÍ, SUBJEKT SE NEDOVÍ

TICHO, PRÁZDNO DO ŠIROKA

CINKÁ NOVÁ PÍSNĚ SLOKA

TO PRVÉ VSTÁVÁ, LAPÁ DECHU

DÁVA SÍLU SVĚTA BĚHU

POUŠŤ

POUŠTÍ VODU, POUŠTÍ PÁRU

OKORÁ VE SLUNCI ŽÁRU

NOCI MRAZEM PŘETOČENY

DROLÍ, ŠTĚPÍ V PRVOČLENY

PÍSEK ŽHAVÝ TŘEPE VZDUCHEM

VELBLOUD VYKRAČUJE SUCHEM

V DÁLI FATA MORGANA

PROVÁZÍ HO OD RÁNA

VYKRESLÍ MU ČISTÉ PŘÁNÍ

V OÁZE SVOU HLAVU SKLÁNÍ

POD STÍNEM DLOUZE NASÁVÁ

Z VODY ŽIVOT POVSTÁVÁ